Fed zvýšil úrokové sazby, ale akcie přesto vzrostly. Proč trhy často reagují opačně, než bychom očekávali?

Trh nečeká na oficiální rozhodnutí

Cena akcie, dluhopisu nebo měny neodráží pouze již známé informace. Investoři se neustále snaží odhadovat, co se stane v budoucnosti, a tato očekávání postupně promítají do cen.

Před zářijovým zasedáním Fedu trh přisuzoval více než 90% pravděpodobnost zvýšení úrokové sazby o 25 bazických bodů. Samotný krok proto pro investory nepředstavoval velké překvapení.

Pokud velká část trhu očekává stejné rozhodnutí již několik dní či týdnů, mohou investoři upravit svá portfolia ještě před oficiálním oznámením. Akcie mohou klesnout, výnosy dluhopisů mohou vzrůst nebo americký dolar může posílit ještě před zasedáním centrální banky.

V okamžiku, kdy Fed nakonec oznámí očekávané rozhodnutí, již nemusí zbývat mnoho nových informací, které by trhy mohly zohlednit v cenách.

Tento jev se označuje jako „zohlednění v cenách“, což znamená, že konkrétní scénář je již do značné míry promítnut do tržních cen.

Důležité není jen rozhodnutí, ale i překvapení

Zvažme dvě situace.

V první situaci trh očekává zvýšení sazeb o 25 bazických bodů a Fed sazby skutečně zvýší o 25 bazických bodů. Rozhodnutí je restriktivní, ale z pohledu investora neobsahuje žádné významné překvapení.

Ve druhé situaci trh očekává stejných 25 bazických bodů, ale Fed zvýší sazby o 50 bazických bodů. Právě rozdíl mezi očekáváním a realitou může vyvolat výraznější reakci trhu.

Pro investora tedy často není otázkou:

„Zvýšil Fed sazby?“

Důležitější otázkou je:

„Udělal Fed něco jiného, než co trh očekával?“

Finanční trhy reagují především na nové informace. Čím větší je rozdíl mezi očekáváními investorů a skutečným výsledkem, tím výraznější může být pohyb cen.

Proč mohou akcie po zvýšení sazeb stoupat?

Zářijové zasedání je toho dobrým příkladem. Fed zvýšil své cílové rozmezí na 3,75–4,00 %, přičemž hlasování FOMC bylo jednomyslné v poměru 12–0. Jednalo se také o první zvýšení sazeb od roku 2023.

Za normálních okolností představují vyšší úrokové sazby pro akcie několik překážek. Společnosti čelí vyšším nákladům na financování, domácnosti mohou omezit spotřebu a bezpečnější investice do dluhopisů mohou začít nabízet atraktivnější výnosy.

Navzdory tomu index S&P 500 po rozhodnutí Fedu vzrostl.

Taková reakce nutně neznamená, že investoři vnímají vyšší sazby pozitivně. Spíše to znamená, že samotné zvýšení sazeb nebylo horší než scénář, který trh již započítal do cen.

Část negativního efektu se mohla v cenách projevit již před zasedáním.

Jedno číslo nestačí

Při analýze zasedání Fedu proto nestačí sledovat pouze změnu úrokové sazby. Trh hodnotí celý balík nových informací.

Například v zářijových prognózách očekávalo 16 z 18 představitelů Fedu alespoň jedno další zvýšení sazeb v průběhu roku, zatímco čtyři viděli prostor až pro dvě další zvýšení. Fed rovněž zvýšil své prognózy inflace pro rok 2026 na 3,7 % u celkové inflace PCE a na 3,4 % u jádrové inflace PCE.

Na druhou stranu zlepšil svou prognózu nezaměstnanosti na 4,1 %.

Pro trhy proto není důležité pouze to, na jaké úrovni se sazby nacházejí dnes, ale také to, jakým směrem se pravděpodobně budou vyvíjet v nadcházejících měsících a letech.

Investoři proto sledují tzv. dot plot, ekonomické projekce Fedu a tiskovou konferenci předsedy centrální banky. Jediná věta o budoucím směřování měnové politiky může mít někdy větší dopad než samotná změna sazeb.

Proč po zvýšení sazeb klesly výnosy dluhopisů?

Na první pohled se může jevit jako neobvyklá i další reakce trhu: výnosy amerických státních dluhopisů po rozhodnutí Fedu poklesly.

Opět však nejde o žádný rozpor.

Výnosy dluhopisů se pohybují na základě očekávání investorů. Pokud trh již před zasedáním započítal do cen podstatné zpřísnění měnové politiky, potvrzení očekávaného kroku nemusí nutně vést k dalšímu růstu výnosů.

Před zasedáním vzrostl výnos 10letých státních dluhopisů přibližně o 25 bazických bodů od projevu Kevina Warshe v Jackson Hole a byl zhruba o celý procentní bod nad svým únorovým minimem.

Významná část této korekce se tedy odehrála již před oficiálním rozhodnutím.

Právě proto trhy často uplatňují zásadu:

„Kupuj na základě zvěstí, prodávej na základě zpráv.“

To neznamená, že se trh po zveřejnění zprávy vždy pohne opačným směrem. Spíše to odráží skutečnost, že investoři často obchodují na základě očekávané události ještě předtím, než k ní skutečně dojde.

Očekávání jsou pro obchodníka stejně důležitá jako samotná data

Stejný princip neplatí pouze pro rozhodnutí Fedu.

Inflace může meziročně stoupnout, ale pokud je výsledek nižší, než trh očekával, akcie mohou reagovat pozitivně. Společnost může oznámit rekordní zisky, ale její akcie mohou klesnout, pokud investoři očekávali ještě lepší výsledek. Ekonomika může vytvořit tisíce nových pracovních míst, ale trh může reagovat negativně, pokud byl konsensus výrazně vyšší.

Samotné číslo tedy neposkytuje úplný obraz situace.

Profesionální přístup k makroekonomickým událostem pracuje s minimálně třemi čísly:

předchozí údaj → tržní očekávání → skutečný výsledek

Pouze jejich porovnáním můžeme určit, zda nové informace představují pro trh pozitivní, či negativní překvapení.

Co si z toho máte odnést?

Zvýšení úrokových sazeb Fedu v září jasně ilustruje, proč nelze pohyby na finančních trzích vysvětlit jednoduchým vztahem typu „vyšší sazby = nižší ceny akcií“.

Trhy se dívají do budoucnosti. Investoři proto začínají reagovat dlouho předtím, než Fed, vláda nebo společnost oznámí oficiální rozhodnutí.

Když konečně dojde k oznámení, nemusí už záležet na tom, co se stalo, ale především na tom, do jaké míry se výsledek lišil od toho, co již bylo započítáno do cen.

Pro investora či obchodníka je proto užitečné sledovat nejen konečné údaje o každé významné makroekonomické události, ale také tržní konsensus a očekávání ohledně budoucího vývoje. Rozdíl mezi očekáváními a realitou je často tím, co ve skutečnosti hýbe cenami.